Můj chytrý telefon mi čas od času chytře doporučí fotku, na kterou jsem zapomněla – dneska je to tahle. A moje srdce zalije vděčnost a radost, láska k životu, k bytí…
Aktuálně běží Zážitkový kurz “Základy praktické ženskosti”.
Se ženami se ve FB skupině díváme pod pokličku toho, co a proč si myslíme.
A opakovaně se setkáváme s tím, že…
“Jak nás vůbec napadlo takto přemýšlet?”
Jak nás vůbec napadlo, že když si nevím rady s muži, zeptám se na to dalších chronicky single neprovdaných a třeba i bezdětných ženských?
Rádoby-terapeutky tady předávají své lpění na minulosti a nenávist k mužům, říkají tomu “trauma”, je to tu jak v Krkonošských pohádkách, kdy největším záporákem se stal “Traumatenberg”…
Vážně?
Jak nás vůbec napadlo, že mi pomůže “sdílet”? Když si s něčím nevím rady, “posdílím”…
Já neříkám, že ne, ale je to asi jako “když mám hlad, nahážu obsah ledničky do hrnce a ono to dopadne fantasticky!”
A v rámci toho sdílení si tady opět postěžujeme na chlapy, namísto toho, aby jedna druhé pravdivě řekla – hele, holka, na Tobě není ženskýho lautr nic, sundej masku Slečny Nezávislé a začni makat na těch svých předsudcích, proti mužům i proti životu…
Jak nás vůbec napadlo, že musíme znát svůj typ úplně všeho, od typu oblékání přes typ uvažování přes typ … domysleme si sami… a navíc – znát svůj typ jako žena?
Voda má tři skupenství, nekonečně mnoho tvarů a podob mezi tím (roztékající se kostka ledu, voda, která teprve bublá, ale zatím není ve varu, a co teprve pohled na mraky…), a já potřebuji vědět, že jsem podle tohoto učení toto a podle jiného učení zase tamto – a myslím si, že když to budu “vědět”, budu “šťastnější”?
Jak nás vůbec napadlo, že když si nevím rady, tak pojedu za indiány nebo do Indie, to je jedno na kterou stranu, hlavně daleko od toho, co je…?
“A to je super, že se rozvádíte – však žijeme jen jednou, na co zůstávat!”
“Jasně, však děcka si zvyknou, ono je to pro ně lepší než kdybyste se třeba sem tam pohádali, že jo…”
“To je paráda, co všechno pro ten svět děláš! Já vím, že máš 45, žena, děti, nic… ale to poslání, kámo, to je vono, Ty jedeš!”
Jak nás vůbec napadlo zaplatit si čtyři kurzy hojnosti a dvě léčení toho, “proč se nám nedaří” a “na nás asi někdo použil černou magii” – když by se nám i dařilo, když bychom si prostě peníze nechávali a nedávali 10 tisíc měsíčně za sezení…?
A já vlastně nemám vůbec nic proti ani jedné z těch věcí a jevů, které zmiňuji, to ne.
Jen mi přijde, že zdravý selský rozum tady je jak kytička, která prorůstá všudypřítomným betonem…
Víte, komu se nedaří? Pyšnému člověku…
Možná, že než zase … dělat úplně všechno … můžeme prostě jen říct, Ok, moje pýcha mi brání být lepším člověkem a žít lepší, přínosnější život – pro sebe i pro druhé. A co s tím?
Dr. Hawkins, o kterém píši níže, k tomu dodává takovou nabídku, vybrat si jednu vlastnost, kterou si přejeme kultivovat. Trpělivost, nadhled, přijetí…
To se mi líbí moc.
Ono… ta pýcha, to je prevít.
Pýcha potřebuje být výjimečná, obdivovaná, potřebuje pozornost, pochvaly, ocenění.
Nesnese skromnost, fuj, nesnese jednoduchost, klid, stabilitu nebo i nějaké propady, tedy běžný chod života, kdy to prostě opravdu někdy nejede jak po másle (nebo veganském margarínu).
Pýcha vyžaduje neustálý příliv všeho – peněz, sexu (ne, lásky ne, pozornosti klidně), obdivu… nekonečné možnosti, nekonečné příležitosti!
Pýcha vyžaduje pompéznost a grandióznost.
A nesnese hranice, lidská omezení, jednoduchost, praktičnost, nadhled, humor… lidskost.
Proto jsem taky z kurzu odmítla mnohé terapeutky (a proto je můj říjnový kurz stále v nabídce a ne vyprodaný 
), protože pokud si rozkliknu něčí profil a vidím, že je tam 6 léčivých technik a 4 termíny té nejvíc super parádní meditace, léčení, šamanění, healingu… tak to se prostě s mým praktickým a jednoduchým pojetím života a ženskosti neslučuje.
), protože pokud si rozkliknu něčí profil a vidím, že je tam 6 léčivých technik a 4 termíny té nejvíc super parádní meditace, léčení, šamanění, healingu… tak to se prostě s mým praktickým a jednoduchým pojetím života a ženskosti neslučuje.Nejde o to, čemu se věnujeme nebo co děláme, ale z jakého bodu.
A můj kurz je opravdu pro ženy, které z toho nepotřebují dělat něco víc…
V knize Dr. Hawkinse mě včera naprosto pobavila jedna věc.
Dr. Hawkins se zabývá úrovněmi vědomí, dejme tomu 0-200 je predátorství, přežití, člověk hledí jen na to, aby se nažral a prostě přežil, byl ten nejlepší a vyhrál.
200 – odvaha žít jinak.
Od 200 – vzrůstající rozkvět, od ochoty přes nadhled, humor, lásku, radost… až k nejvyšším stavům vědomí, božství….
Dovolím si říct, že to, že potřebujeme za 15 tisíc slyšet, jací jsme úžasní a jedineční,
úplně v těch vyšších škálách vědomí nebude.
Pýcha je s hodnotou 175 v predátorské úrovni…
A co mě tedy včera nadchlo: Normálnost – úroveň vědomí 300.
Já vím, že “normálnost” je sprosté slovo, a že Gabor Maté, který mluví o traumatu, mluví o tom, že normálnost je mýtus a prostě je to fuj. Já to chápu.
Jen mě to pobavilo, protože kdykoliv řeknu muži: “Přihlásila se mi paní na kurz, koukla jsem jí na profil, je to úplně normální ženská, to bude moc fajn!“ – říkám mu to nadšeně, on je taky nadšený a máme z toho radost.
Paní má na profilu fotky toho, jak byly s kámoškama na víně, s dětmi na kole, jak jí holky v práci daly kytku k narozeninám, jak byli s mužem na koncertě…
Je to stav bytí, který už je daleko nad pýchou, je to vlídnost, smířlivost, přijetí toho co je, bez nutnosti neustále … ehm, volit přepíčenost, jen proto, aby se to jako víc třpytilo a vona byla víc extra. Ne.
Ona už extra je, vždyť o ní napsali Eláni song “Si kočka”, že jo 
A tak zatímco svět influencerů a terapeutů kvete jedna radost, my si s mužem děláme srandu, že ne-prodávám kurz (vybírám si komu), ne-prodávám sebe (nabídky na spolupráce byly a moc si toho vážím), ne-prodávám náš vztah… ale moc ráda mluvím a píšu o tom, jaké to je, žít krásný život, po boku skvělého muže, s milovanou dceruškou, ve spokojeném ženském těle 
…ale knížku, tu jo, tu prodávám – na tu jsem totiž pyšná
A moc si vážím toho, že vás knížka baví a obohacuje. Je to velký dar.
Ona ta knížka je totiž v mnoha ohledech prostě taky jen “úplně normální”
Nuže… Krásné a pohodové dny, přátelé 
Srdečně
Adéla Hess