Hezký den, jak už možná víte, přidala jsem se do řad terapeutů – jako možná už dost lidí, které znáte
A moje volba byla kineziologie. Protože pracuje s principy, namísto pohledů, názorů, představ a domněnek.
Tím pádem se u ní – pokud nechcete – nemusí ani moc mluvit.
Přiznávám, že hlásání názorů už nevyhledávám.
Zaprvé jsou opakovány pořád dokola.
Zadruhé stačí přidat další informaci nebo zkušenost, abychom názor změnili a přijali i jeho protipól.
Což je možná sama podstata názorů a pohledů na věci, situace, svět.
A pokud napíši i třetí bod… názor je “já”. Chce být prohlášen, chce být vyslyšen, chce být důležitý, chce pozornost a chce být “ten jediný správný”.
Přiznávám, že v tomto už můžu být snadno prohlášena za hloupou a jednoduchou, protože názory mít přestávám.
Člověk si víc a víc všímá, že spíše jedná a slova používá k obdarovávání, než k prosazování “já”. A že je mu v tom dobře
Když jsem přijela ke své učitelce kineziologie, vzala jsem s sebou sušenky. To ráno jsme je pekly s dcerkou, jako mlsání na výlet – pro maličkou s lentilkami, tatínek ji vzal do dinoparku, a pro nás ženské tytéž, jen s hořkou čokoládou.
Jediná její otázka byla:
“Hm, tak to bych mohla přinést nějakou misku, že?”
Neptala se, zda je v nich lepek, cukr, laktóza.
Nezajímalo ji, kolik mají tuku, kalorií.
Nekontrolovala jejich pránický kvocient.
Zda jsou vegan nebo alespoň dost proteinové.
A neoznamovala mi, že si nedá, protože právě drží přerušovaný půst.
Bylo to tak krásné, čisté, radostné.
Učení kineziologie v sobě nese nikoliv názory, ale principy – a právě díky tomu přináší posun vnímání, a tím i posun naší situace, která nám třeba dělá starosti a kterou procházíme.
Přijetí. Vděčnost. Láska. Soucit. Porozumění. Pravdivost. Radost. Laskavost.
Tady mi jedním malým gestem ukázala snad všechny jmenované.
U provádění svalových testů a doplňování teorie jsme ty čokoládové sušenky snědly snad do hodinky. Během toho jsme se u různých příkladů z praxe a trénování metod smály tím krásným ženským smíchem, který jde z hloubky břicha a rozeznívá bránici tak, až jdou z očí slzy smíchu.
Svoboda, nespoutanost, čirá radost z bytí.
A jsem si celkem jistá, že u toho ani jednou nezaznělo ”meditace”, “transformace”, “vědomě”, a určitě ani “osvícení” – ne, světla byla celou dobu v pohodě
Když jsme sušenky nabídly i její dceři, měla upřímnou radost v očích a byl na ní vidět moment štěstí. Plné přijetí daru. Prosím pěkně, není to maličká holčička jako moje dcerka. O to obdarovaněji jsem se cítila já.
Byla to pro mě také nádherná ukázka biblického rčení: “A po ovoci poznáte je.”
Cítím, že toto jsou lidské dovednosti, které se dají kultivovat a rozvíjet.
A tyto dovednosti a znalosti pak ovlivňují to důležité a hluboce podstatné v našem životě.
Naše vztahy. Spokojené partnerství. Zdraví. Naši celkovou spokojenost. Přirozenou prosperitu.
Pokud je neumíme, v pořádku – dají se naučit.
Jak a u koho… to víte sami nejlépe.
“A po ovoci poznáte je.”
A pokud vedle vás váš milý zatím není, v pořádku.
Prvním krokem je vůbec přijímat pomoc od mužů, nadšeně si užívat jejich pozvání…